Není cukr jako cukr

Není cukr jako cukr

Zaprvé je nutné si uvědomit, že sacharidy a cukry nejsou jedním a tím samým. Sacharidy jsou základními živinami stejně tak, jako třeba bílkoviny. V našem jídelníčku hrají velmi důležitou a nenahraditelnou roli. Sacharidy můžeme rozdělit do dvou větších skupin.

První skupinou jsou tzv. mono neboli jednoduché sacharidy. Ty nám přináší doslova bleskovou energii. Ovoce, zelenina, med a především bílý cukr nám je poskytují v široké míře. Jejich nadbytek ovšem způsobuje obezitu, protože si tělo tyto jednoduché cukry ukládá tzv. na horší časy. Pokud např. rádi sladíte, vyhněte se alespoň klasickému bílému cukru a nahraďte ho zdravějším medem, nebo cukrem třtinovým. Důležité je z jídelníčku vypustit, případně alespoň  omezit cukr rafinovaný. Med má tu výhodu, že nezpůsobuje překyselení organismu a nevyvolává kvasné procesy.

Čistý cukr je doslova všude kolem nás a bohužel nemá dobrý vliv na stav našeho organismu a nehovoříme pouze o nadváze. Jednoduché cukry v našem těle způsobují také překyselení, záněty, kvasinky, podporují vznik plísní, likvidují vápník v těle, mají vliv i na naši psychiku. Ano, to vše je zásluha cukru. Máme ho tolik rádi proto, že v nás vyvolává krátkodobý, zato však velmi příjemný pocit, který se dostaví bezprostředně po jeho konzumaci. Bílý cukr je prokazatelně drogou, dokáže způsobit i závislost. Ohlídat si jeho konzumaci je tedy na místě a dvojnásobně to platí u malých dětí. Cukr může dětem způsobovat fyzické problémy projevujícími se zácpou nebo naopak průjmem, chronické kvasinkové infekce, zubní kazy, ohledně psychiky způsobuje náladovost, nesoustředěnost, hyperaktivitu a další.

Mezi jednoduché cukry konkrétně patří: sacharóza (cukrová řepa, řepný či třtinový cukr), glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza (sladový cukr, který je mimochodem z těchto nejzdravější).

Abychom si dokázali udržet optimální hladinu cukru v krvi, měli bychom dodržovat alespoň pár docela jednoduchých zásad týkajících se našeho každodenního jídelníčku. Běžné kváskové pečivo s vysokým glykemickým indexem vyměníme za celozrnné, brambory můžeme nahradit hnědou rýží a celozrnnými těstovinami. Nezapomínáme snídat. Vždy se soustředíme na získání dlouhodobé energie, nikoli pouze té rychlé, která se brzy vytratí a nám se vrátí stará známá chuť na něco sladkého, což je poté nekončícím koloběhem.

Další skupinou jsou tzv. složené cukry. Ty logicky tvoří složitější molekuly. Díky tomu je tělo déle tráví, a proto je ušetřeno prudkého zvýšení hladiny inzulinu. Za to nám poděkují zejména naše játra a slinivka, které nebudou zbytečně přetěžovány. Tyto složené cukry najdeme v obilovinách, luštěninách, bramborách, rýži, ovoci, ořechách i máku.

Složené cukry je možné dále rozdělit na: vlákninu (nestravitelné části rostlinné potravy), celulózu (která je obsažena v buněčných stěnách rostlin) a škrob. Škrob a vláknina nám sice nenahradí sladkou chuť jednoduchých cukrů, ale dokáží dodat tělu potřebnou energii a také ho velmi účinně pročistit.

Sacharidy jsou tedy nezbytné pro výrobu energie, bez nich by nám nemohlo fungovat tělo a zejména mozek. Velmi potřebné jsou také ke správné funkci naší imunity. Z toho všeho vyplývá, že nejideálnějšími sacharidy jsou pro nás sacharidy složené a nejhoršími cukry. A to ty jednoduché z průmyslově zpracovaných potravin např. ve formě sušenek a dalších sladkostí. Průmyslový cukr nemá s přírodními látkami nic společného. Naopak ochuzuje organismus o vitamíny, minerály a stopové prvky. Skutečně tedy není cukr jako cukr, jeho konzumaci je nutné rozlišovat.

 

Nevíte si rady se sacharidy a cukry? Neznáte Váš denní příjem a z čeho jej získat? Využijte službu jídelníček na míru a vše uděláme za Vás:) Chci jídelníček na míru

jídelníček na míru

Zobrazit další / všechny články